KOMPOSTOVÁNÍ

Ve školách i jiných institucích je v současnosti běžný systém třídění plastů a papíru. Vermikompostování je pak velmi účinný způsob jak třídit a zpracovávat v interiéru i rozložitelný odpad rostlinný. Projekt vermikompostování do škol by měl přispět k rozšíření kompostování pomocí žížal i do dalších vzdělávacích zařízení nejen v České republice. Reportáž o našem snažení: Události v regionech  a Tisková zpráva
Více informací o projektu: zde

Co je to vermikompostování?
Je přeměna organického odpadu na výživný humus (vermikompost). K tomuto procesu se využívají buď v hnoji žijící žížaly hnojní, nebo speciálně vyšlechtěné kalifornské žížaly. Tyto druhy zpracovávají odpad rychleji než žížala obecná, kterou můžete najít na zahradě nebo trávníku. Nepotřebují totiž míchat organický odpad s hlínou. To umožňuje kompostování i např. v panelákovém bytě.

Při vhodných podmínkách by mělo 0,5 kg žížal denně zpracovat 0,25 kg organického odpadu (což je cca denní produkce čtyřčlenné rodiny). Vermikompost by pak neměl zapáchat, pokud ano, tak za to nemohou žížaly, ale jejich chovatelé, kteří je krmí nad jejich síly. Pak mohou odpadky plesnivět, a pokud nemají dostatek vzduchu, tak i hnít.  Do vermikompostu  patří zbytky zeleniny a ovoce (u tropického ovoce je dobré omýt slupku teplou vodou, čímž se odstraní zbytky postřiků, které v kompostu nechceme), dále pak čajové sáčky, kávová sedlina, tráva, listí, papírové kapesníky nebo karton bez potisku. Vermikompost musí být také provzdušněn, což zajišťují otvory v plášti vermikompostéru a neměl by být příliš vlhký. Odvádění přebytečné vlhkosti umožňují otvory ve dně horní a víku spodní nádoby.                                                                                                  

Jak si vyrobit vermikompostér?
Vyrobit si  vermikompostér není nic složitého. Stačí dvě nejlépe plastové krabice, které opatříme otvory v plášti a ve dně horní a víku spodní nádoby. Žížaly a odpad jsou pak v horní nádobě a do spodní odchází přebytečná vlhkost (tzv. vermijuice), který je možné také využít jako účinné hnojivo. Videonávod na výrobu vermikompostéru najdete zde

Na co se často ptáte?
Neutečou žížaly z vermikopostéru?

Neutečou, protože venku je svět nepřátelský.  Je tam moc světla, nic moc k jídlu a čtení.

Mohou ty žížaly smrdět?

Žížaly nesmrdí, ale může zapáchat příliš velké množství odpadu, které bude nad jejich síly, za což může úplně někdo jiný. Je třeba citlivě přistupovat k vermikompostování, žížaly nejsou terminátoři i když jsou kalifornské.

Dají se použít i žížaly nakopané na záhonku?

Ano, ale pravděpodobně půjde o druh žížaly obecné, která k rozkladu organické hmoty potřebuje zároveň konzumovat velké množství zeminy a ta ve vermikompostu není, což může žížalu stresovat a může začít trucovat a když žížala trucuje, tak to celý proces zpomalí se všemi negativními důsledky s tím spojenými.

Co mám dělat s vinnými muškami?

Vinné mušky neboli octomilky, jsou milovnice všeho kyselého, nám se přemnožují vždy, když je ve vermikompostéru velké množství tropického ovoce, včetně slupek od banánu. Pomáhá na to, rozkrájet ty slupky a vnořit je do již hotového kompostu. Vinní jsme tedy opět my. Experimentátoři v oblasti genetiky mohou octomilky množit a počítat jim očíčka, ale na nic nového nejspíš nepříjdou. Genom octomilek byl totiž zmapovaný jako první.

Co z toho vermikompostování bude?

1. Kompost a  vermijuice (tedy hnojivo)

2. Násada cca 50-ti žížal kalifornských se běžně prodává za 50 Kč, můžete je prodávat, darovat, ochočit a vycvičit. Jak je libo.

3. Další zisky jsou ryze nehmotné.

Jak pak z toho dostanu ten kompost?

Hotový kompost je černý substrát podobný hlíně, který se bude hromadit na dně horní nádoby. Jednou za tři až čtyři měsíce se prostě žížaly vyberou, kompost se použije a začne se od začátku: vlhká papírová podestýlka, žížaly a hromádka organického odpadu.

Jak můžu žížaly zabít?

Existuje jeden velmi účinný hubící prostředek, ale ten nejde nikde koupit, s tím se musí člověk narodit.

Kompostováním se mimo jiné zabývá ekologický institut Veronica