Tranzan

Hudba o životě, smrti a o tom, co je mezi tím.

Tranzan je české hudební sdružení s environmentálním přesahem. Zkušení hudebníci, kteří mají za sebou působení v kapelách Javory, Fru Fru nebo Model Bazaar, se rozhodli svojí tvorbou podpořit zajímavé lidské "projekty" jako jsou láska k přírodě, tolerance, kompostování, matriarchát, nebo třeba cyklojízda. Od jara roku 2014 vystupují na akcích různých žánrů a zaměření s chutí pomáhat tvořit svět pestrý. V současnosti vydali svoje první album s názvem Příběhy o životě, smrti a o tom, co je mezi tím. Zajímavostí pak je, že každá píseň byla natáčena v jiném prostoru se specifickým zvukem a atmosférou. K písním vznikají velmi spontánní videa, která získávají stále větší oblibu u široké veřejnosti.

Žánr: Earthpop
Místo: Brno, Náměšť nad Oslavou, Klobouky, Třebíč

 
 

Proč Tranzan?

Zjistil jsem, že mi žáci na naší škole říkají Tarzan. Tak jsem to jen trošku přeskupil, aby měli radost. Příběh Tarzana je perfektní a zároveň si můžeme říkat, že děláme hudbu „O životě, smrti a o tom, co je mezi tím.“

Čím je Tranzan jiný?

Myslím si, že převážná část originality je v obsahu. Tranzan je seskupení hudebníků, kteří už mají leccos za sebou v hudbě i v životě kolem ní. Nemáme potřebu se předvádět, jde nám především o sdělení a jeho sdílení. Vymýšlíme, jsme hraví, vzrušuje nás chodit po jiných cestách, než se nabízí. Jsme poetičtí, když zpíváme o kompostování. Jsme kritičtí, když srážíme váhu muže „pána tvorstva“. Jsme vášniví, když se ptáme, jestli už někdo vymyslel něco, co nahradí energii z nerostných surovin. Jsme patetičtí, když vybízíme ke spolupráci. Jsme ironičtí ke zbytnělému chtění a romantičtí, když popisujeme sílu docela obyčejné zahrady. Nezabýváme se příliš láskou člověka k člověku. Té je v písních dost a stejně mám pocit, že se to v lidech moc neodráží. Spíš se zabýváme láskou k přírodě a krajině. To by totiž mohl být klíč k …

K lepší společnosti?

No minimálně k živé společnosti.

Máš strach z nějaké civilizační krize?

Mám takové lehké pnutí. Jsem si jistý, že něco takového přijde. Ale rozhodně není nutné se poddávat nějaké marnosti. Každý má v sobě sílu změnit sebe a svoje návyky. Ono by jednoduše stačilo přestat plýtvat. Není nikdo na světě, kdo by s určitostí řekl, že budeme schopni nějakým alternativním zdrojem energie udržet svůj velkorysý životní styl. Tak proč si zbytečně zkracovat čas, kdy můžeme hledat řešení. 

Co je to Tranzánie?

Tranzánie je koncept, který vznikl společně s muzikou, ona je vlastně jen prostředek, jakým lze sdělovat důležité věci. Tranzánie je komplex kroků, návod jak uchopit život za jiný konec. Celé se to opírá o hudbu, naše koncerty a web tranzan.cz, kde je záložka TRANZÁNIE. Tam se pak může fanoušek záměrně nebo bezděčně dozvědět např. informace o kompostování, fair trade, zajímavých organizacích, spolcích a třeba i podnikatelích, kteří vědí, že je třeba udržet krajinu zdravou a kterým pak mnohem ochotněji zaplatíme za jejich výrobky. Nastal čas se semknout, vzájemně se podporovat v ochraně důležitých hodnot. Ale v Tranzánii to bude přívětivé, žádné kázání.

Jaké jsou vyhlídky, když se jako učitel na střední škole podíváš na své žáky?

Měl jsem tendenci je podceňovat, trošičku jsem měl i obavy, ale už skoro dva roky společně vymýšlíme a realizujeme různé aktivity. Například kompostujeme přímo na chodbách školy. Udělali jsme z toho žákovský projekt s názvem Vermikompostování do škol a je to velmi žádané. Zvou si nás okolní školy a učíme je, jak si vyrobit a udržovat vermikompostéry přímo ve škole. Děláme školní spravedlivé snídaně, školní Fair Trade čajovnu a vymýšlíme další.  Je to zábava. Stačí jen, aby tomu učitel věřil a na ty žáky se to prostě přenese. Je pravda, že Zastávka je venkov, žáci mají k přírodě blíž, ale myslím, že to může fungovat i jinde. Je třeba být trpělivý a hravý.

Co si přinesete na Férovou snídani?

Ryze přírodní, nutričně bohatý, vitamíny nabitý a datem spotřeby neobtěžkaný hudební materiál. No a taky trochu domácího kváskového chleba, vejce od našich legendárních kurů a snad už budou i ředkvičky. Těšíme se do Krumlova.

(Zrcadlo 2014/09)